Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Indiáni - Severní Amerika

 

Indiáni jsou původním obyvatelstvem amerického kontinentu (výjimku tvoří Eskymáci a Aleuti na severu). Označení jako první použil Kryštof Kolumbus v domnění, že se plavbou na západ přes Atlantik dostal k východnímu břehu Indie.

Předchůdci indiánů přišli do Ameriky patrně v jediné migrační vlně okolo 12–13 tisíc let př. n. l., kdy probíhající doba ledová způsobila výrazný pokles hladiny oceánů, a tak mezi Sibiří a Severní Amerikou místo Beringovy úžiny existovala tzv. Beringova šíje. Předchůdci indiánů pak následovali migrující lovnou zvěř na nový kontinent.

Manitu

Je síla popsána v jazyce Algonquian indiánů, neosobní, velmi účinnou silou, která je obsažena ve všech bytostech, věci, činnosti a vystoupení. Původně pochází z východní Cree termín byl používán jako Kitchi-Manitou v indickém poslání křesťanského pojetí Boha , a tak široce používané i mimo původní oblast původu.

Kitchi-Manitou označuje nejvyšší duchovní bytosti, které stojí nad všemi ostatními duchovní bytosti. Bylo tomu tak již 17. Století křesťanských misionářů používán vysvětlit představu o Bohu a šířit dále. S tímto prohlášením, že byli schopni zaznamenat úspěchy v mnoha kmenů. Již v 17. Století jezuitský misionář Jean de Brebeuf je nejstarší a stále používaná na kanadských vánoční koledy, Jesous Ahatonhia (Ježíš, se narodil), v jazyce, Huron a psané už v procesu Boha určené výraz Gitchi Manitú. V německy mluvících zemích, zejména v důsledku různých použití v románech Karla Maye znamená "Manitou" je ústřední božstvo indiánů v Severní Americe, by bylo vhodnější v květnu intenzivně využívané odkaz na křesťanského Boha.

Indiánský lapač snů

Indiánský amulet, tzv. dreamcatcher, který má za úkol chránit dobré sny a chytat ty zlé.

Pro Indiány jsou sny velice důležité, protože je považují za vzkazy duchů a značně ovlivňují jejich život. Lapač by měl mít tu vlastnost, že zlé noční můry zachytí v pavučince a první ranní paprsek je spálí, zatímco ty dobré nechá sklounout po peříčku dolů, do duše spáče.

Legenda o vzniku říká, že za moudrou starou šamankou kdysi dávno přišla žena, které v noci stále plakalo dítě. Stařenka jí poradila, aby pro dítko vyrobila lapač zlých snů, že potom už plakat nebude. zdroj

 

Indiánský horoskop naleznete ZDE

Náboženství severoamerických Indiánů

 

Indiáni jsou dostatečně populární a známí, takže asi každý ví, že měli šamany, váčky s "medicínou", a že uctívali Manitúa. No, tohle je sice trochu zkreslený obrázek, ale není zase tak daleko od pravdy.... Článek je tentokrát dlouhý, abych napsala něco o všech těch rozmanitých kmenech a kulturách.
vlajka Navahů
 

 
Historické kultury
  • od 40 000 př.l.: migrace z Asie, zvířecí ceremonialismus, Pán zvířat, šamanismus
  • nejstarší naleziště (doba ledová): Cactus hill, Virginia, osídlen 18 000-10 000 př.l.; Monte Verde, Chile, od 13 000 př.l.
  • doba kamenná: Cloviská kultura, Nové Mexiko, 11 000-9 000 př.l., Folsomská kultura, Nové Mexiko, 9000-8000 př.l.
  • mezi 8000-5000 př.l.: počátky zemědělství - obřady plodnosti a sklizně
  • doba archaická (8000-1000 př.l.): kultura Severozápadu (USA), Arktická (Aljaška), Daltonská (USA) a kultura Velkých plání (USA); lovci, používali kamenné a dřevěné nástroje
  • doba pre-klasická (2000 př.l.-500 n.l.): kultura Thule (předkové Inuitů, Aljaška), Adena (údolí řeky Ohio, 500-400 př.l.), Deptfordská kultura (Georgia, Karolína, Florida, stálé osady, pohřební mohyly); začali používat luk a šípy
  • doba lesních kultur (0-1000 n.l.): kultury Hopewell a Swift creek (0-500 n.l.), Ohio, pohřební mohyly, výrobky z obsidiánu, mědi; od 500 n.l. zemědělství (kukuřice, fazole, tykve), atlatl (vrhač oštěpů), náboženství plodnosti (Jižní kult)
  • kultura Anasazi (0-1300 n.l.): Nové Mexiko, Arizona, výroba košíků, zemědělci (kukuřice), od r. 400 bydleli v polozemnicích, luk, od r. 700 stavby - puebla, zemnice (kiwa) zůstala pro náboženské obřady
  • kultura Hohokam (700-1450 n.l.): Arizona, keramika, puebla
  • Mississippská kultura (800-1500): velké mohyly, zemědělství (kukuřice), náčelnictví, kresby na mušlích s náboženským obsahem, vliv Mayů
 
Jednotlivé kmeny a kultury
 
1) SV lesy (oblast Velkých jezer): např. Irokézové, Algonkini, Odžibvejové, Huroni, Šavani.
  • Šavani (Šóní): rituální skalpování (zisk síly, duše, schopností protivníka), skalpový tanec
  • Algonkini: matrilineární totemické klany (želva, vlk, krocan)
  • Odžibvejové: šamanismus; léčitelská společnost Midewivin, vznik na konci 18. st., iniciační, snaha o ochranu tradic
  • Odžibvejové: víra v duchovní bytosti (manido), nejvyšší z nich je Kiči Manido (Velký duch, není stvořitel, vytyčil slunci cestu - posvátný směr z východu na západ; vliv křesťanství - jeho protějšek je Zlý duch Madži Manido ve formě hada), manidové 4 posvátných směrů, větru, hromů, země..., zlé bytosti: velký had Nzagima, kanibal Vindigo, Stínový manido (odnáší duše do země mrtvých); dobří manido - Nanibuš (kulturní hrdina), Memegvesiové + Malí divocí Indiáni (šprýmaři)
  • Odžibvejové: každý tvor se skládá z těla, duše (sídlí v srdci, vůle, emoce, myšlení, po smrti jde duše člověka do Země duší na západě po Mléčné dráze, duše živočichů se vrací v novém těle) a stínu (sídlí v mozku, tušení, vize, bez těla bloumá po zemi); člověk nemá urážet duše jiných živých tvorů; každý druh zvířat má svého vůdce; posvátný medvěd (je podobný člověku)
  • Irokézská liga: rané zemědělství, uctívali plodiny, matrilineární totemické klany (želva, vlk, medvěd); konfederaci podle mytologie založil Tusegawa a Hiawatha; animismus (vše prostupuje duchovní síla), nejvyšší duch = Orenda, léčitelská společnost Nepravých tváří (masky); nové náboženství Krásného jezera (prorok, proti staré magii a léčitelským společnostem)
  • irokézské svátky: obřad poloviny zimy (připomínka stvoření světa, zpověď, zakládání nového ohniště, udělování jmen dětem), obřad javoru (jaro, poděkování za sirup), svátek setí, svátek jahod (červen, poděkování za první plody země), svátek zelené kukuřice (srpen), obřad poděkování za sklizeň plodin a tabáku (říjen, hlavní svátek, přejatý jako Den díkuvzdání)
  • longhouse religion (nové irokéské náboženství, náboženství dlouhého domu): r. 1799 Seneka Handsome Lake vystoupil s "novým poselství/dobrou zprávou", kombinace tradičního irokéského náboženství a kvakerství, zdůrazňuje soucit, zpytování svědomí a vyznání hříchů, tichou modlitbu, místo kultu = tradiční "dlouhý dům"
  • lakros (Algonkini, Irokézové): spojeno s léčením, tabu, očista a půst pro hráče, hru řídili šamani
  • Delavarové (Lenni Lenapové): piktografické písmo, kniha Walam Olum (Červené zápisky, ve 30. letech 19. st. publikoval C. S. Rafinesque, obsahuje mýty o stvoření a příchodu z Asie, možná jde o podvrh)
2) JV (Ohio, Ilinois): zemědělci, "5 civilizovaných kmenů".
  • Čerokíové: svátek zelené kukuřice, velké pohřební mohyly (hliněné pahorky, nahoře dřevěný chrám), některé ve tvaru zvířecích těl (např. Velká hadí mohyla, dlouhá 405 m, 1 m vysoká, dále ptáci, želvy, bizoni, lidi), největší mohyla Cahokia; výroční rituální očista v tekoucí vodě, ženská společnost Dlouhé vlasy; posvátná jeskyně Mud Glyph (Tennesie) - kresby v bahně
  • Natčézové: dědičný systém společenských tříd, ta nejvyšší odvozovala původ od slunce; uctívání slunce a ohně; obřady plodnosti
3) východní pláně - vlhčí oblast: např. Missouriové, Kiowové, Ponkové, Póníové, Šajeni.
  • Póníové: uctívali Slunce a Jitřenku (mladý válečník), víra v nejvyšší duchovní bytost (Tirawa); první lidé jsou potomci syna slunce a měsíce a dcery Jitřenky a Polárky; obřad plodnosti (zabití dívky v roli Jitřenky, obnova vegetace), dýmkový tanec, totemická tabu; léčitelský spolek Iruska (pol. 18. st., obřadní taneční závěs), vznik Tance trávy
  • Šajeni: posvátné území v Černých horách, mužské válečné a obřadní/léčitelské společnosti (Psí bojovníci), symbolika dýmky, ritualizace války (coupy za údery) i lovu, orlí pera (odznak hodnosti); nejvyšší bytost = Ma'heo'o, stvořil 4 Svaté bytosti/4 svaté směry, babičku zemi, duchy slunce, ptáků a posvátné síly; posvátná zvířata: pavouk (tkaní), jezevec (žije v zemi), ptáci (žijí v povětří s duchy), káně (hromový pták), lyska (vytáhla zemi z vody); obřady posvátné bizoní čapky (ženy), lovecký obřad (vlk učitel a ochránce), obřad obnovy 4 posvátných šípů, Tanec slunce, obřad potní chýše (očista), hledání vize (osamotě, modlitba, vize ochranné bytosti); kulturní hrdina Sladký kořen (založil válečnickou společnost)
4) východní pláně - sušší oblast (prérie): např. Dakotové, nomádi: Vrány (Crow), Černonožci, Tetoni (Lakotové).
  • Lakotové (Sioux Ogalala): nejvyšší bytost = Wakan Tanka, dobří nejvyšší bohové: Slunce, Nebe, Země, Skála, příbuzní bohové: Měsíc, Vítr, Žena, Okřídlený bůh, podřízení bohové: Bizon, Medvěd, Čtyři větry, Vichřice, cosi jako bohové: Duše, Duch, Druhá duše, Sicun/Síla bohů, volná božstva: obr Ibom, démon Gnaski, Monstra, Vodní prameny, Lesní vládci, skřítci Ungla, trpaslíci Gica, a nebožské bytosti: duch chaosu Iktomi, starý muž Waziya, stará žena Wakanka, jejich dcera Anog He, Národ hvězd, Bizoní lidé, Hvězdy, duch potní lázně Ni.
5) JZ (puebla): zde nejstarší osídlení (kultura Clovis, Folsom, Hohokam, Mogolon a Anasazi, vliv z Mexika); např. Hopiové, Zuňiové, Keresanové, Navajové, Apači.
  • náboženství zemědělců
  • kačiny
6) Indiáni Velké pánve (Skalnaté hory, Utah, Kalifornie, Arizona): pouštní kultura, sběrači, košíky, atlatl, lovci, obřad potní chýše (očista, mužské poradní místo), léčitelství, šamanismus: Utové, Šošoni.
  • náboženství lovců
7) Kalifornské kmeny: Athabaskové ad.
  • náboženství: iniciační rituály, náboženské společnosti (Kuksu), snaha zajistit kontakt s dušemi a pomoc duchů, halucinogeny
8) náhorní plošiny: rybaření, stálé vesnice, válečné otroctví; např. Tupé nosy (Nez Perce), Ploskohlavci (Flathead).
  • náboženství: hledání vize, amulety, fetiše
9) SZ Kanada: totemy, sruby; např. Tlingitové, Kwakiutlové.
  • totem: sloup ve vchodu do domu (rodinný původ majitele), nebo pohřební (schránka na ostatky), pamětní (velký, zaznamenává činy náčelníka), výsměšný, potlačový (ohlašuje setkání s rituálním předáváním darů)
  • Kwakiutlové: totemové sloupy, masky - na tance při zimních obřadech, šamanské, rodové, znázorňují nadpřirozené bytosti; lapač duší (léčení); kanibalská společnost
  • Tlingitové: mýtus o krkavci, který osvobodil slunce, měsíc a hvězdy; mýtus o medvědově ženě (medvěd je podobný člověku)
10) subarktická oblast: např. Čipewajové, Cree.
 
11) Aljaška: nomádští lovci, v zimě lovili mořské savce a žili v iglů, v létě ve vnitrozemí rybolov, sběračství, lov sobů, kožené stany, část znala měď; Inuité.
  • náboženství: šamanismus (jako u sibiřských národů), všechno má duši (anirniq), tyto duše jsou součástí všudypřítomného "vzduchu" (sila), duchové bez těla (tuurngait) mohou pomáhat nebo škodit. Duchovní bytosti: Qailertetang (vodní duch, strážce zvířat, druh Sedny), Sedna (paní mořských živočichů), Sila (personifikace "vzduchu"), Nanúk (Pán medvědů), Tekkeitsertok (Pán karibú), Uentshukumishiteu (vodní démon, žere lidské maso).
Všeobecné rysy
- neliterární náboženství - orální tradice, předávání mýtů z generace na generaci jako závazný odkaz předků prostřednictvím vyprávění nebo předvádění dramat v maskách
- šamanismus: iniciační smrt (návrat do prenatálního stavu, opuštění lidské společnosti) a znovuzrození, tajné spolky, cestování do světa duchů nebo do těla nemocného, při léčbě vrací duši do těla, trans, magické pomůcky (chřestidla, bubínky, pírka), zpěv písní, které získal ve vizi
- v čase na počátku nebyl předěl mezi lidmi, zvířaty a duchy - spřízněnost s urč. zvířetem nebo duchem a společností lidí
- víra v duchy, ochranní duchové, víra v bouřkového ptáka (hrom = tlukot jeho křídel), zlí duchové jako obludy, např. velký vodní had; nejvyšší tvůrce vesmíru zůstává v pozadí; posvátnost nebe nebo hor
- jednota lidí a přírody, člověk je součástí přírody, kosmos jako organismus prodchnutý duchovní silou - manido (algonkin.), orenda (irokéz.), wakanda (sioux.), sulia (sališ.), naualak (kwakiutl.) - touto silou jsou nadány duchovní bytosti a prvky přírody
- představa nejvyššího boha Manitúa a dobrých a zlých duchů je ovlivněná křesťanstvím
- kulturní hrdinové (spolu-stvořitelé, učitelé kultury), tricksteři: Krkavec, Kojot, Králík, Nanabožo ad.
- posvátná místa: pohřebiště, hory, místa zmíněná v mýtech, "kouzelná kola" (astronomická funkce), Černé hory (Lakotové), skalní útvary (Navahové), White Castles (bílé skály), jezero Cascade Mountain, Walker Lake (slané jezero, na skalách rudé symboly, zde začal Tanec duchů), pahorek Pilot Knob ad.
- mýtus o vynoření lidí ze země
- při obřadech člověk napodobuje zvířata, přivolává je, získává jejich vlastnosti
- vesmír má 3-7 úrovní
- cyklický čas
- posvátnost obydlí a vesnice: odpovídají struktuře vesmíru
- lidské oběti a kanibalismus: zřídka, zvl. oběti zajatců (Irokézové, Póníové - plodnost polí), oběť dítěte (Načézové), kanibalismus zvl. Kvakiutlové (kanibalistická společnost Hamatsů)
- Tanec duchů: od 1889 (Wowokova vize), spojeno s masakrem u Wounded Knee, cíl: návrat starých dobrých časů
- Tanec slunce: vliv křesťanské symboliky + tradiční symbolika 4 směrů (kruh života), doba: ukončení letního lovu; jednodušší verze: několikadenní událost s léčením, vizemi, žehnáním, hostinou; očista, tanec kolem ozdobeného kmene, i pro ženy; komplexní verze: rituální poražení stromu, bizoní slavnost (plodnost, štědrost), vize, bizoní tanec - pohled do slunce, tanec kolem kmene s bizoní hlavou, zavěšení na řemínky (pouze muži, oběť); obřad Hunka (přijetí do bratrstva)
- peyotlové náboženství (Komančové, Kiowové, Šajeni, Indiáni Velkých plání): pův. léčitelská společnost, navazuje na Tanec duchů, objevilo se v době, kdy Indiáni čelili asimilačnímu tlaku (Apači od 1770), vliv křesťanství (užívání peyotlu jako eucharistie, podíl na Svatém Duchu), vize Quanaha Parkera (r. 1918), dnes v Církvi původních Američanů, New Age
- Tanec trávy (grass dance): pochází z 18. st., tančí se na pow-wow (slavnost), muži nosí taneční závěs (polštářek vycpaný trávou, trs per, vlečka, rolničky), původně Póníové - léčitelský tanec, od 19. st. Omahové - válečný tanec (tráva jako skalpy), Dakotové, Lakotové, Velké pláně, lesy, společně s Tancem duchů, od 20. st. panamerický tanec fantazie
 
 
- Hultkranz představuje náboženství severoamerických Indiánů jako protiklad loveckého a zemědělského náboženství:
 
Lovecké náboženství: náboženství Šošonů (Velká pánev a prérie)
- zvířecí ceremonialismus, šamanismus
- víra v jednu nejvyšší duchovní bytost: bůh Tam Apo (Náš otec - antropomorfní) + duch hromu (kolibřík), duchové zvířat, rostlin a jevů (vodní, horští, strážní)
- výroční slavnost kosmického omlazení
- posmrtný život v "nebi" (země plná zvířat)
- vertikální kosmologie - 4 posvátné směry
- individuální složka náboženství (osobní zkoušky, vize)
- hledání vize je zároveň iniciační zkouška
- každý živočišný druh má svého "pána" (kvalitativně odlišný)
- v mýtech vystupuje Kojot v roli kulturního hrdiny
- posvátná místa obydlená duchy
- přechodové/iniciační rituály: narození, dospívání, smrt
- léčení: šaman přivádí duši zpět, potírání orlím křídlem, vysátí nemoci z těla
- Tanec duchů, Tanec slunce (původně tanec kolem stromu - osa světa, díkuvzdání Tam Apovi)
- dnes: asi 75% peyotlové náboženství, skupinky mormonů, katolíků, episkopálních
 
Zemědělské náboženství: náboženství Zuňiů a Hopiů
- puebla, polopouště, výroba keramiky
- náboženství je kolektivní, kdo se nechová podle tradičních mravů, je obviněn z čarodějnictví
- slavnosti deště a plodnosti, kněžské obřady
- stálé svatyně a chrámy
- obřady kouzelnických společností
- posmrtný život v podsvětí (domov Matky země)
- panteon bohů a bohyň, kult slunce a matky země, uctívání kukuřičných dívek, pramenů (příbytky boha deště), duchů (vrcholky hor, hromádky kamenů, jezera), bytostí "držitelů životních drah" (awonawilona)
- mýty o vzniku světa: svět byl zplozen dvěma bytostmi (Slunce a Matka země), první lidé se podle mýtu vynořili z nitra země (dvojčata, synové Slunce, bohové války, je vyvedli na světlo), putovali, dokud nenašli "pupek země" (pueblo Zuňi)
- oběti papouščích per, oběť syrových potravin
- horizontální kosmologie - pueblo jako osa světa, 6 posvátných směrů (J, V, Z, S, nahoře a dole)
- kulturní hrdina Pajatamu (zavedl pěstování kukuřice)
- kiwa: podzemní svatyně, památka na obydlí dávných předků, symbol země, světa ze kterého vyšli první lidé (uprostřed je jáma - místo zrození), zákaz vstupu žen, iniciace chlapců, zasvěcení do obřadů
- obřadní organizace: společenství kačin, kouzelníků, lovců, kněžích deště, kněžích luku (válečnické), kněžích slunce (určují slunovrat, řídí tanec kukuřice)
- obřady během celého roku: zimní slunovrat - léčení, válka, plodnost; letní slunovrat - modlitby za déšť, úrodu, vyhánění starého roku; obřad mladé kukuřice, sklizně; listopad - bohové deště a vysoké zvěře přinášejí požehnání a semena.

 


 

 

Kdyby snad někdo někde našel další informace o Indiánské mytologii rád je uvítám

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Indiáni - nesmrtelný národ

(Tajná společnost, 22. 4. 2015 2:24)

Čekal jsem odpočinkové čtení a nakonec se z toho vyklubal vyčerpávající článek. Ukládám do záložek - tuším, že se mi to ještě bude hodit. Na oplátku se podělím http://tajnaspolecnost.blogspot.cz/2014/07/seznamte-se-indianska-miss-Sarah-Ortegon.html

Indiani

(Honza, 19. 11. 2013 23:00)

Zajimavy clanek mel jsem diky bohu moznost poznat zivot indianu kmene Cherokee,Navaho a Apache 12 let jsem stravil v blizkosti techto lidi i a doslova me jejich zpusob mysleni ucvatil ucta k prirode a zveri ve spojeni s bozstvem a osudy kmenu s tim spojene,to je neco uzasneho.Rceni kmene Cherokee ' neni nic uzasnejsiho nez se podivat primo do oci selmy s pozadim Kourovych hor'.Do oci selmy se totiz muze podivat sprima jen cista lidska duse.