Jdi na obsah Jdi na menu
 


Apoštolové - úvod

 

apostolove.jpg

 

Apoštol (z řec. ἀπόστολος apostolos poslaný) je v křesťanském chápání ten, koho Ježíš Kristus vyslal, aby hlásal evangelium. V uzším slova smyslu se jím rozumí Dvanáct Ježíšových učedníků (viz 12 apoštolů), které „ustanovil, aby byli s ním, aby je posílal kázat s mocí vyhánět zlé duchy“ (Mk 3,14-15).

Podle učení katolické a pravoslavné církve je na dvanácti Ježíšových apoštolech (coby symbolu obnovy dvanácti izraelských kmenů) založena církev. Proto je pro tyto církve důležitá apoštolská posloupnost čili doslova fyzické pojítko mezi současnými biskupy a Dvanácti.

Následující tabulka obsahuje seznamy apoštolů, tak jak je uvádějí jednotlivé knihy Nového zákona, evangelia a Skutky apoštolů.

Marek (III,14-19) Lukáš (VI,13-16) Matouš (X,2-4) Jan (neobsahuje seznam) Skutky (I,13)
  1. Šimon Petr
  2. Jakub, syn Zebedeův
  3. Jan, syn Zebedeův
  4. Ondřej
  5. Filip
  6. Bartoloměj
  7. Matouš
  8. Tomáš
  9. Jakub, syn Alfeův
  10. Tadeáš
  11. Šimon Kananejský
  12. Jidáš Iškariotský
  1. Šimon Petr
  2. Ondřej
  3. Jakub
  4. Jan
  5. Filip
  6. Bartoloměj
  7. Matouš
  8. Tomáš
  9. Jakub Alfeův
  10. Šimon zvaný Horlivec
  11. Juda Jakubův
  12. Jidáš Iškariotský
  1. Šimon Petr
  2. Ondřej
  3. Jakub, syn Zebedeův
  4. Jan, syn Zebedeův
  5. Filip
  6. Bartoloměj
  7. Tomáš
  8. celník Matouš
  9. Jakub Alfeův
  10. Tadeáš
  11. Šimon Kananejský
  12. Jidáš Iškariotský
  1. Ondřej
  2. Šimon Petr
  3. Filip
  4. Nathanael
  5. Jidáš Iškariotský
  6. Tomáš, zvaný Blíženec
  7. „učedník, jehož Ježíš miloval“
  1. Petr
  2. Jan
  3. Jakub
  4. Ondřej
  5. Filip
  6. Tomáš
  7. Bartoloměj
  8. Matouš
  9. Jakub Alfeův
  10. Šimon Zélóta
  11. Juda, syn Jakubův
+
  1. Matěj namísto Jidáše
dohromady „Dvanáct“ dohromady „Dvanáct“ dohromady „Dvanáct“ jmenuje 6 apoštolů po Jidášově smrti 11, doplněno na nových Dvanáct

Další apoštolové

Názvem apoštol jsou též pojmenováni někteří důležití křesťané prvních let křesťanství, zvláště sv. Pavel z Tarsu, „apoštol národů“ a sv. Barnabáš. V listu Římanům (16,7) je zmiňován jako apoštol Andronikos a Iúnia (či Iúnias). List Efezanům (4,11) zmiňuje úřad apoštola mezi ostatními službami – proroků, evangelistů, pastýřů a učitelů. Konečně jako „apoštola a velekněze“ popisuje List Židům samotného Ježíše Krista.

Tři ženy, které velikonočního rána přišly k Ježíšovu hrobu pomazat jeho mrtvé tělo a zjistily, že byl Ježíš vzkříšen, zvěstovaly zprávu o tom apoštolům – a proto jsou někdy nazývány jako „apoštolky apoštolů“.

Za nástupce apoštolů, nikoli za apoštoly samé, jsou v katolické a pravoslavné církvi zváni biskupové. Apoštolští Otcové, skupina autorů křesťanských spisů z 1. poloviny 2. století, jsou považováni za žáky apoštolů – a jako jejich očití svědkové požívají ve zmíněných církvích jejich spisy velké autority.

V širším smyslu se za apoštoly považují také ti, kdo přinesli křesťanskou víru nějakému národu nebo na nějaké území, např.: