sv. Gorazd
Svatý Gorazd (9.–10. století) byl nástupcem sv. Metoděje na moravském biskupském stolci. Po vyhnání žáků Cyrila a Metoděje z Velké Moravy působil na Balkáně. Pocházel z území dnešního Slovenska. Patří spolu s Cyrilem, Metodějem, Klimentem, Angelárem, Naumem a Sávou k tzv. sv. Sedmipočetníkům.
Později si stejné jméno zvolil biskup pravoslavné církve Matěj Pavlík (1879–1942).
Po smrti Svatopluka byl pravděpodobně sv. Gorazd vysvěcen na biskupa a povýšen na moravsko-panonského arcibiskupa. Po vpádu Maďarů počátkem 10. století do Karpatské kotliny byl nucen utéci do zahraničí. Historické prameny se však rozcházejí v určení místa jeho dalšího působení. Je možné, že působil v Čechách nebo v Bulharsku. Právě v Bulharsku, kde je zařazen do seznamu svatých Sedmipočetníků, je jeho památka zvláště živá. Bulharská legenda vypráví o jeho odsunu z biskupského stolce a věznění. Po propuštění z vězení se pravděpodobně stáhl ke dvoru některého velmože.
Protože Gorazd velmi dobře znal svého učitele sv. Metoděje, dá se předpokládat, že je autorem jeho životopisu Život Metodějův.