sv. Radim
Svatý Radim (lat., něm. Gaudentius, pol. Radzim Gaudenty) (před 970 - pravděp. po 1006) byl synem Slavníka, nevlastní bratr svatého Vojtěcha a první arcibiskup hnězdenský.
Přesné datum jeho narození není známo, ale většina historiků uvádí rozmezí let 960 - 970, přičemž vychází zejména z faktu, že v době jmenování arcibiskupem musel mít nejméně 30 let. Rok úmrtí rovněž není znám, nejčastěji jsou uváděny roky 1006, 1011, 1016, 1020 a 1022.
Informací o jeho životě je podstatně méně než je tomu u jeho bratra sv. Vojtěcha, neboť se pohyboval téměř výhradně v jeho společnosti a tím pádem byl svým bratrem poněkud zastíněn. Ani žádný z jeho současníků nenapsal jeho životopis. Vzdělání získal stejně jako Vojtěch v Magdeburku. Někteří vědci uvádějí, že v Magdeburku studoval společně s Vojtěchem, avšak vzhledem k jejich věkovému rozdílu je to málo pravděpodobné.
Po zvolení Vojtěcha biskupem (19. února 982) pracoval Radim v jeho rezidenci a od té doby byl téměř nepřetržitě po jeho boku. Roku 988 s ním odešel do Itálie s úmyslem pokračovat dále do Svaté země. Dostali se však pouze do benediktinského kláštera na Monte Cassinu, odkud se vrátili do Říma. Tam s bratrem vstoupil do benediktinského kláštera sv. Bonifáce a Alexia na Aventině a přijal řeholní jméno Gaudentius (990). V roce 992 se s Vojtěchem vrátil do Prahy, aby ji zakrátko (v roce 994) znovu opustili. Vyvraždění Slavníkovců o rok později bylo důvodem, proč se oba bratři do Čech už nikdy nevrátili.
Vojtěcha doprovázel až do jeho smrti 23. dubna 997, jíž byl očitým svědkem. Radim sám byl pohanskými Prusy zajat. Po propuštění ze zajetí odešel k polskému králi Boleslavovi Chrabrému a postaral se, aby tělo jeho bratra bylo získáno zpět. V roce 999 byl v Římě vysvěcen na biskupa a r. 1000 se stal arcibiskupem v Hnězdně, ale o jeho působení zde však neexistují žádné zprávy. Měl velký podíl na vzniku svatovojtěšské hagiografie – jako hlavní informátor.
Po Radimově smrti byly jeho ostatky uloženy v hnězdenské katedrále. V roce 1039 je získal jako válečnou kořist během tažení do Polska český kníže Břetislav I. a společně s ostatky sv. Vojtěcha a Pěti svatých bratří je převezl do Čech a uložil v kryptě sv. Kosmy a Damiána v chrámu svatého Víta.