Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Černá skvrna na Hrubé skále

 

Uprostřed zelených lesů v Českém ráji stával odjakživa mohutný hrad, který svou pověstí proslul do celé země. Podobal se hnízdu dravého ptáka, jelikož byl postaven na nejvyšší skále a vyčníval nad všechna údolí krajiny. Zároveň byl však ukryt vysokými stromy, které usilovně bránily nepřátelům hrad napadnout a dobýt. Jmenoval se Hrubá Skála.

Na hradě vládl moudře král Beneš. Pomáhal každému podle jeho zásluh. Vlastní dceři Svatavě se snažil najít pravého ženicha, nechtěl, aby jeho dceru získal chudý mládenec. Kdo se nakonec stal tím mužem?

Jenom si poslechněte, co pověst vypráví.

Jednoho rána se Beneš probudil a s leknutím se podíval z okna. Spatřil v dálce ozbrojená vojska Sasů. Ihned rozhodl:” Svolejte hruboskalská vojska, uhájíme čest našeho kraje!!!”

Svatava se lekla, nedokázala si představit, že by cizí vojska mohla zaútočit na tak pevný hrad. Poslala zprávu svému milému Vojmilovi:”Potřebujeme pomoc v boji!”

Jakmile Vojmil psaníčko obdržel, sedl na svého koně a tryskem přijel na Hrubou Skálu. Svatava ho bez tatínkova vědomí přivítala. Beneš neměl Vojmila příliš v lásce, jelikož mu necinkaly v kapse zlaté dukáty.

Sasové se přiblížili k hradu, Beneš se s vojsky přichystal k obraně. Ztrhla se bitva, jakou stoleté skály ještě nezažily. Vítězství se klonilo na jednu stranu, hned zase na druhou. Sasové však měli převahu. Už, už se Sasové radovali z vítězství, když tu se najednou z lesa vynořil černý muž na černém koni. Nepromluvil ani slova a sám se udatně pustil do boje s nepřátelskými Sasy. Sasové pocítili strach z Černého rytíře a utíkali zpět k Troskám a ještě dál…

Tu vůdce Sasů zvedl naposledy meč:” Naše prohra je jistá, ale tobě, Beneši, zůstane na tento den věčná památka!”

Beneš spatřil rozpřáhnutou ruku a ostrý meč. Najednou však přicválal Černý rytíř a Sas zasáhl zbraní jeho. Ozvala se rána, Sas zkoprněl překvapením, sedl na koně a zmizel v lese.

“ Děkuji,” řekl Beneš a pokorně zvedl oči k rytíři. Ale ten už dávno zmizel v lesích.

Bylo po boji. Hrubá Skála zůstala nedobytnou Hrubou Skálou a Beneš králem. To vše díky Černému rytíři.

“ Měl bych se rytíři nějak odvděčit,” prohlásil Beneš před Svatavou,” a tak jsem se rozhodl, že když se Černý rytíř do roka a do dne přihlásí, vezme si tě za ženu.”

Hned druhý den se na Hrubé Skále objevil obtloustlý veselý mužíček, který pevně svíral v rukou černou, v půli rozseknutou helmu.

“ To je on!” zvolal radostně Beneš,” toho si vezmeš, milá Svatavo, za muže! A bude tu vládnout stejně tak spravedlivě, jako já!”

Svatava si ho prohlédla od hlavy až k patě a po tváři se jí rozkutálely malinké perličky slz:” To není on, tatínku, to není Černý rytíř.” Sama věděla, kdo se v černém brnění skrýval. Jak moc by toho opravdového Černého rytíře chtěla za muže!

Tu se na nádvoří ozval vznešený dusot kopyt a zvedl se vítr, jako by lesy samy chtěly vyprávět pravdivý příběh o statečném Černém rytíři.

Svatava se náhle usmála a přistoupila k oknu:” Tatínku, támhle je černý rytíř!”

Beneš nevěřil svým očím. Na nádvoří seděl na černém koni muž, který rozseknutou přilbou mával Svatavě. Chvilku zaváhal:” Jaký z těchto dvou mužů je opravdu Černý rytíř?”

Náhle zpozoroval na hlavě ztepilého muže šrám, který prozradil, že Vojmil, kterého Svatava tolik miluje, je opravdu tím Černým rytířem, ten mu pomohl v boji proti Sasům.

Byla svatba. Beneš se spokojeně usmíval, pochopil, že peníze neumějí vybojovat vítězství. Láska Vojmila a Svatavy se stala silným poutem celého království. A vždy, když cizí vojska chtěla zaútočit na Hrubou Skálu, vzpomněla si na Černého rytíře, a raději se hned vrátila zpět domů.

Když půjdete lesem od hradu Valdštejna k Hrubé Skále, určitě zahlédnete Černého rytíře, patrona Hrubé Skály, jak chrání překrásnou přírodu Českého ráje. A legendární bitvu Beneše se Sasy připomíná veliký obraz v Muzeu Českého ráje v Turnově.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář