Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ďáblův Zebín

20. 8. 2011

 

Jičínské okolí dokresluje vysoký kopec Zebín, na kterém je postavena malá kaplička. Málokdo však tuší, jak vůbec tento kopec vznikl a kdo nechal na jeho samotném vršku kapličku postavit. Jedna z pověstí o tom vypráví.

Kdysi dávno bydlel nedaleko města Jičína mladý muž Vašek. Zůstal sám a staral se o své políčko a svou chalupu, jak nejlépe dovedl. Žádné práce se nelekal. V létě pomáhal sousedům sklízet úrodu a v zimě stavěl s dětmi sněhuláky.

Už dlouhou dobu se mu líbila mlynářova dcerka Madlenka. I jí se mladý, šikovný Vašek líbil. Tajili svou lásku před všemi lidmi z vesnice, protože Madlenčin otec byl nejbohatší člověk v kraji a doufal, že si jeho krásnou dceru vezme za ženu zámožný muž.

“ Madlenko, nemůžeme už naši lásku ukrývat,” rozhodl se jednoho dne odvážně Vašek,”půjdu k tvému otci a požádám ho o tvou ruku.”

Madlenka souhlasila, ale tušila, že se otec rozzlobí. A měla pravdu.

“ Ty a Madlenka?,” divil se mlynář a bouchl pěstí do stolu,” na holku tu čeká jiné živobytí!”

Vašek věděl, že nemá cenu mlynáře přemlouvat. Vyběhl ze statku a utíkal daleko od nespravedlivého člověka, který ho odmítl.

” Proč já nemám dost peněz, co bych za to dal, být bohatý a vzít si krásnou Madlenku za ženu!”

Slunce se už klanělo za obzor. Vašek seděl pod břízami. Přemýšlel, jak mlynáře přesvědčit, že láska je mnohem silnější a důležitější než bohatství.

Tu šel kolem upravený pán a pustil se s Vaškem do řeči:” Vidím, že potřebuješ peníze? Mohu ti je nabídnout, ale jenom pod jednou podmínkou: Za sedm let zůstaneš navždy se mnou!”

Vašek radostí vyskočil:” Splním vše, co po mně budeš požadovat!”

Cizí muž mu poradil, aby kopal pod stromem na své zahradě, že právě tam najde vytoužený poklad! Vašek nemeškal. Kopal a kopal, až narazil na truhlu! Otevřel ji a v ní se leskly tisíce zlatých dukátů! Hned další den ho ziskuchtivý mlynář přivítal do rodiny.

Vašek žil s Madlenkou spokojeně. Vaškova chaloupka jenom kvetla, kolem pobíhaly jejich děti a Vašek zapomněl na slib, který dal neznámému pánovi.

Uběhl sedmý rok, když tu se před Vaškem objevil starý známý:” Tvůj čas vypršel. Půjdeš se mnou, jak jsi slíbil!” Teď už si Vašek všiml rohů na hlavě pána a pochopil, že před ním stojí samotný čert!

Vašek se nechtěl rozloučit s rodinou a snažil se vymyslet způsob, jak by čerta obelstil.

“ Čerte, myslím si, že bych ti mohl cestou do pekla utéct . Jistě nejsi tak rychlý jako já! Nechceš si mě raději ještě vyzkoušet?”

“ Dobře,” souhlasil čert,” ty poběžíš od kříže v Soběraze a já od Vrchlabí. Až uvidíš blesk, vyběhni! Když tu budeš první, nechám tě jít, ale jakmile prohraješ, půjdeš se mnou!”

Vašek věděl, že musí být první, že musí vyhrát! Tu se z oblohy vynořil mohutný blesk a Vašek vyběhl! Čert dupal a hekal, už už se zdálo, že souboj vyhraje a že Vašek propadne peklu! Najednou však dusot čertova kopyta utichl. Vašek ještě přidal a z posledních sil doběhl k chaloupce! Vyhrál! Divil se, čím to, že se jeho soupeř zastavil, a když vzhlédl vzhůru, spatřil obrovského čerta, jak ze své boty sype kamení, které mu tolik překáželo v běhu! A jakmile čert uviděl rozesmátého Vaška, ozval se veliký hrom a po čertovi jakoby se zem slehla.

Vašek se vrátil ke své rodině. Na místě, kde čert vysypal kamení z boty, vyrostl veliký kopec. Marně si lidé druhý den lámali hlavy tím, kde se tam vzal. Jenom Vašek se tiše usmíval a na věčnou památku boje s čertem nechal na samotném vrcholku kopce vystavět malou kapličku.

Až půjdete kolem, nezapomeňte vylézt na vrcholek Zebína a u kapličky si vzpomeňte na nebojácnost mladého Vaška, který vyhrál boj se samotným čertem! zdroj

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář