Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Křivoklát

2. 8. 2011

 

krivoklat.jpg

 

Historie hradu Křivoklátu


Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů, jehož počátky sahají do 12. století. Za panování Přemysla Otakara II. vznikl rozsáhlý, velkolepý královský hrad, jenž byl výrazně přestavěn Václavem IV. a později velkoryse dobudován Vladislavem Jagellonským.

Křivoklát byl nekolikrát těžce poškozen požárem. Stal se obávaným vězením a jeho význam prudce poklesl. Romantismus 19. století a zejména majitelé hradu Fürstenberkové, kteří hrad drželi až do roku 1929 přivedli hrad k záchraně jeho restaurováním.

Nádherná hradní kaple, královský a rytířský sál s expozicí gotického malířského a sochařského umění, knihovna obsahující na 52 tisíc svazků, bohaté fürstenberské muzeum a obrazárna, proslulé vězení a mučírny s mučícími nástroji, monumentální velká věž s loveckými sbírkami a výhledem do okolí, příjemná procházka po hradbách, věž Huderka s černou kuchyní a vyhlídkovým ochozem, hejtmanství s příležitostnými výstavami, to vše a ještě mnohem více je hrad Křivoklát, národní kulturní památka.

 

 

krivoklat2.jpg

 

Pověsti


Křivohnát

Když za třicetileté války přitáhli do Čech Švédové, dostali zálusk i na hrad Křivoklát. Neznalí kraje i řeči ale zabloudili v křivoklátských lesích a když se jedné staré babky zeptali zkomolenou češtinou, kudy vede cesta na Křivohnát, babka popravdě odpověděla, že takové místo široko daleko nezná. A tak Švédové výpravu na Křivoklát vzdali a odtáhli, odkud přišli.

Babinský

Do křivoklátských lesů jednou zabloudil i slavný loupežník Babinský. Šuškalo se, že sem přišel ukrýt svůj poklad. Když se to doneslo pánům na Křivoklátě, poslali své nejlepší stopaře, aby Babinského našli, a s nimi své nejodvážnější vojáky, aby Babinského zajali. Netrvalo dlouho a už Babinského vedli v řetězech na Křivoklát. Loupežníka zavřeli do lidomorny a protože po dobrém odmítal prozradit, kam naloupené bohatství ukryl, dali ho páni natáhnout na skřipec. Ani na mučidlech však Babinský neztratil duchapřítomnost. Aby získal čas, zalhal, že peníze leží pod třetím vrškem mezi Lány a Křivoklátem, a zatímco páni marně poklad hledali, Babinský se dostal z okovů a z hradu Křivoklátu utekl.

 

krivoklat.jpg

 

Křivoklátští slavíci

Nejkrásnější z křivoklátských pověstí vypráví, že když Blanka z Valois, první manželka markraběte Karla, pozdějšího císaře Karla IV., porodila na hradě Křivoklátě 13. května roku 1335 dceru Markétu, nechal markrabě snést z okolních lesů pod okna Blančiných komnat hejna slavíků a ti svým zpěvem těšili markraběnku v jejím šestinedělí. Později, už jako císař, rozkázal Karel IV. svým křivoklátským poddaným, aby se o stejné rozptýlení postarali každé královně, která by na Křivoklátě přivedla na svět své dítě. Této pocty se prý po Blance z Valois dostalo už jen jediné ženě – krásné Filipíně Welserové, tajné manželce arciknížete Ferdinanda Tyrolského, která v roce 1560 porodila na Křivoklátě syna Karla a o tři roky později dvojčata Filipa a Marii.

Zvon Žebrák

Při jedné z nemnoha svých návštěv Křivoklátu zabloudil král Vladislav na lovu. Dívku, která mu ukázala správnou cestu, pozval na Křivoklát, aby jí tam za její pomoc odevzdal bohatou odměnu. Dívka, která žila se svým otcem v městě Rakovníku, ale na Křivoklát nedošla. Cestou zmizela. Zoufalý otec se vydal své jediné dítě hledat, bez úspěchu prošel křížem krážem celé království, až jednoho dne dorazil do uherského Budína, kde právě v tu dobu pobýval se svým dvorem král Vladislav. S králem se tu setkal a vyprávěl mu svůj smutný příběh. Protože dojatý král nemohl pro zoufalého otce víc udělat, odevzdal mu alespoň peníze, které tenkrát slíbil jeho dceři. Když se otec po nějakém čase vrátil do Rakovníka, aniž z peněz od krále utratil jediný peníz, čekala ho doma – jeho ztracená dcera. Vyprávěla mu, jak ji cestou na Křivoklát omráčili lupiči a když se po několika dnech probrala z bezvědomí a vrátila se domů, byl už její otec ta tam. Z vděčnosti za šťastné shledání koupil otec za peníze od krále Vladislava zvon Žebrák, který dodnes visí ve zvonici u kostela sv. Bartoloměje na rakovnickém náměstí

 

krivoklat1.jpg

.

 

Huderka

Jak přišla křivoklátská věž Huderka ke svému zvláštnímu jménu? Někde se píše, že se této věži původně říkalo Úderka (snad proto, že stojí na nároží), jinde zas, že Chuderka (snad proto, jak se krčí za Velkou a Prochoditou věží) nebo Hulerka (podle křivoklátského hejtmana Hulera). Pojmenování Huderka prý pochází z doby, kdy hrad Křivoklát sloužil hlavně jako mučírna – Huderka se věži začalo říkat podle kapely, která na věži hrála (hudla), aby přehlušila křik mučených.

Městečko

Kterási česká královna, když zavítala na Křivoklát, ráda prý chodívala na procházky údolím proti proudu říčky Rokytky (Rakovnického potoka). Královna měla v údolí své oblíbené místečko, kde sama se svými myšlenkami trávívala celé hodiny. Když zemřela, přicházeli se sem lidé královně poklonit a zavzpomínat na její dobrotu. Někteří se v údolí usadili natrvalo a své osadě dali na památku oné královny název Místečko.

 

Další křivoklátské pověsti v podání kronikáře Václava Hájka z Libočan (pověst o zajetí knížete Jaromíra) a historika Augusta Sedláčka (pověst o zrádném Stanimírovi) si můžete přečíst v křivoklátské čítárně.

 

krivoklat2.jpg

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář