Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Kunětická Hora

19. 8. 2011

 

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ed/Kun%C4%9Btick%C3%A1_Hora_from_air_M1_-3.jpg

V roce 1423 byl na Holé Hoře nedaleko Pardubic vystavěn hrad - Kunětická hora. Strategicky výborně položený hrad shlíží dodnes do údolí a mohl by jistě vyprávět mnohé příběhy, kterým lze jen těžko uvěřit. Toto je jeden z nich:

Úvod

Za časů Viléma z Pernštejna žil v Kuněticích chudý rybář Bartoš, který měl sedm dětí. Staral se o ně, ale jen stěží dokázal uživit všechny hladové krky. A když v roce 1524 nastala následkem neúrody obrovská drahota, byl již s rozumem v koncích.

Kapitola I. - Ďáblova podmínka

Ďábel drží ukořistěnou duši

Rodina byla nucena sbírat v lese kořínky, aby nepomřela hlady, a když rybář viděl toto utrpení, ve zlosti proklel svůj život a na pomoc volal samotného satana. Ještě téhož dne o půlnoci se v místnosti, kde rybář spal, rozlilo rudé světlo a vyděšený nocležník spatřil samotného satana. "Zavolal jsi mě, tedy jsem tady. Pomohu ti z nouze, ty však na oplátku musíš splnit rozkaz, který ti dám," promluvil klidným, ale pevným hlasem satan. Když rybář vyslovil obavu, zda úkol zvládne, satan pokračoval: "Není to úkol nad lidské síly. Hned časně zrána se totiž bez rozloučení vydáš do saské země, kde provedeš to, co ti lidé sami poradí. To, co odsud přineseš domů, musíš chránit před vlhkem. Neuchráníš-li to, bude tvoje duše náležet mě."  Rybář měl na jazyku spoustu otázek, ale světnici to náhle začpělo sírou a satan se ztratil. Rybář chvíli přemýtal, zda-li se mu to nezdálo. V tom ale vedle sebe spatřil váček plný peněz Neotálel a hned se vypravil na cestu. Dostal se šťastně za hranice a bezcílně bloumal saskou zemí, až ho jeho kroky dovedly do města Wittenberka, kde právě kázal Martin Luther. "Prokazování pocty sochám je pohanské modlářství! Pro uctívání mrtvých soch se vaše modlitby nemohou dostat k živému Bohu! Zničte je, proměňte v popel a prach a uctívejte ducha, nikoli hmotu!" volal Luther zaníceně. Po těchto slovech vtrhl do kostela rozlícený dav jeho posluchačů, vynášel odsud sochy a ty pak roztloukal kladivy a sekyrami. S posměchem byla přinešena i socha svaté Juliány, která držela na řetěze satana. I tu lidé roztloukli na kusy. "Toho čertíka by si měl vzít některý papeženec s sebou na památku a doma si ho slepit," ozvalo se z davu. Bartoš najednou pochopil Přesně věděl, proč ho kroky zavedly sem. Nenápadně přistoupil k místu, kde ležel rozbitý čertík, úlomky posbíral a spěchal s nimi domů.

Kapitola II. - Neposedná soška

A tak rybáře uvítali v Kuněticích, kde jeho rodině mezitím nastaly lepší časy, a rybář se hned pustil do práce. Čertíka pečlivě slepil a sám satan ho pochváli za dobře odvedenou práci. Nezapomněl mu ovšem připomenout, že jakmile se soška rozlepí vlhkem, propadne rybářova duše navždy peklu. Rybář slíbil, že takovou věc nikdy nedopustí, a byl nevýslovně šťasten, když satan řekl: "Budeš-li potřebovat nové peníze, polib jen tuto mou sošku a ihned tu budeš mít váček s dukáty"  Rybář si myslel, že nastaly bezstarostné časy. Jeho rodina už nebude trpět bídou, budou mít tolik peněz, kolik budou chtít. Zanedlouho však poznal, jak hluboce se mýlil. Čertíka sice ukryl do bedny, ale jen ulehl do postele byl čertík vedle něho. A od tě cvhíle tak tomu bylo vždy. Kam se hnul rybář, tam měl v patách neposedného čertíka. Rybář dokonce musel zanechat rybaření, protože hrozilo, že čertík, který ho doprovázel i k vodě, navlhne a rybář tak ztratí svou duši. Rybářova žena postupně odhalila mužovo tajemství a dušovala se, že by raději zemřela, než by přijala dary od samotného vyslance pekla. Časem si ale zvykla na blahobyt a požadovala po svém muži nové a nové peníze. Rybář postupně ztrácel své staré přátele. Již nerybařil, ven nevycházel a sousedům nešlo do hlavy, jak si bez práce přišel k takovému blahobytu. Domnívali se tedy, že se přidal k nějaké lupičské bandě a jmění si opatřuje nečestným způsobem. Zanedlouho se o rybáři Bartošovi dozvěděli i na Kunětické Hoře. Když se zde pánům z Pernštejna jednoho dne ztratil zlatý pohár, padlo podezření na rybáře. To on se přece přidal k loupežníkům, to jemu přece bez práce narůstá majetek!

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3b/Wittenberg_Market_square.jpg

náměstí ve Wittenbegu - ukrýval zdejší kostel hrůznou sošku?

Kapitola III. - Na mučidlech

K rybářovi byli posláni zbrojnoši, kteří měli prohledat celý dům. Pohár sice nenašli, ale zato jim do rukou padl měšec s dukáty. Bartoš nechtěl přiznat, odkud peníze má, a zbrojnoši ho odvlekli na hrad a vsadili do vězení. Ani při soudu rybář nic neprozradil, a tak bylo použito práva útrpného. Vězenští pacholci napnuli Bartoše na skřipec a dlouho se ozývalo jen žalostné bědování rybářovo. Pak, v naději, že se zbaví nesnesitelných muk, doznal, že zlatý pohár uloupil a za dukáty prodal. Byl nad ním vyřčen ortel smrti kolem. Hradní kaplan mu přišel udělit poslední pomazání a připravit ho na smrt. Rybář byl hrůzou bez sebe nejen ze smrti, ale i z toho že soška čertíka navlhne a jeho duše tak propadne peklu. Se svým trápením se v poslední chvíli svěřil kaplanovi. Ten ihned spěchal k hradnímu pánovi se zprávou o rybářově nevinně. Hradní pán zcela neuvěřil tomu, co mu kaplan přišel říci, ale chtěl ukázat dobrou vůli. Nařídil tedy opětovné mučení. Při rybářově utrpení jistě vyjde pravda najevo. Nebohého rybáře svlékli a pálili na bocích. Zpozorovali po jeho boku čerta a přiložili k Ďáblu pochodeň. Trvalo dlouho, než jej plameny zachvátily, ale přece jen nakonec soška zmizela v ohni. Rybář byl již na pokraji sil, když přispěchal posel s rozkazem, aby královští pacholci ustali v mučení, že je Bartoš nevinnen. Pohár se totiž našel.

právo útrpné na dobové rytině

Kapitola IV. - Čert nikdy nespí

Zbědovaného rybáře museli donést do jeho chaty, protože se nemohl ani postavit na nohy. Několik dní trpěl v nepopsatelných bolestech. Nakonec se mohl vrátit ke své práci a byl rád, že se zbavil zlořečeného satana. Satan sám prý dodnes obchází kolem hradu a hledá dalšího nešťastníka, kterému jsou peníze milejší než vlastní život. Dávejte si proto pozor, až při svých toulkách po Kunětické hoře ucítíte sirný zápach a objevíte úlomek sošky čertíka. Satan je blíže než si myslíte

 

(článek byl přejat z časopisu "Tajemství české minulosti" číslo 9/2011 str90 - 91 - vypracovala Mgr. Michalela Kovačková)

 

obsah je majetkem www.paranormal-activity.estranky.cz a jeho kopírování je trestné

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář