Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Lamberk

2. 8. 2011

 

 

Lamberk

 

lamberk.jpg

Při náštěvě hradu je možné zvolit několik přístupových cest. Podle informací místních lze doporučit i pro zdatné zajímavou cestu ku hradu nebo zpět údolím Oslavy. Za první skalou – v podstatě na úrovni posledního hradního příkopu, stojí tam informační cedule, vede příkrá pěšina dolů do údolí Oslavy. Tam lze sejít k nejstaršímu srubu na Ivančicku (Oslava je taková moravská trampská Sázava) a okolo něj jít zpět k bývalému rekreačnímu středisku. Jen pro zdatné a pokud neprší.

 

lamberk2.jpg

Jihozápadně od vsi Březníka, na příkrém a protáhlém ostrohu při levém břehu řeky Oslavy se dochovaly nepříliš výrazné zbytky hradu Lamberka (vlastně Langenbergu).

 

Prvním vlastníkem hradu byla vladycká rodina z Miroslavských Knínic, mající v erbu kozí hlavu. V Březníku se objevila poprvé v r. 1360, kdy zde Jaroslav z Knínic zapsal své druhé choti Markétě 500 hřiven, a sídlila tu společně s vladyky z Náchoda. Miroslavské Knínice Jaroslav zřejmě prodal. Když v r. 1377 kupoval ves Zňátky, psal se již z Lamberka. Hrad musel být tedy vybudován někdy kolem r. 1370. Jaroslav z Lamberka získal ještě zboží v Žletavě, v Heralticích a ves Markvartice, ale v r. 1385 byl již mrtev. Zanechal po sobě vdovu Markétu a z manželství s ní syny Artleba a Jaroslava a z prvého manželství Jana (Ješka) Sokola a Vaňka. Markétini synové zůstali s matkou na zděděném zboží, ale na Lamberku sídlil i Jan Sokol.
V době svárů mezi členy vládnoucího lucemburského rodu, zejména mezi moravskými markrabaty Joštem a Prokopem, se Jan Sokol z Lamberka proslavil jako smělý válečník, jemuž bojovnost vynesla i jeho zvláštní příjmení. Počátkem 15. století stál s proslulým Suchým čertem, Hynkem Jevišovickým z Kunštátu, na straně markraběte Prokopa. Spolu s jinými šlechtici podnikali pustošivé výpravy po Moravě a ničili hlavně majetek olomoucké kapituly. Jana Sokola za to stihla v r. 1402 dokonce církevní klatba. Z Lamberka se Jan Sokol zmocnil také Náměště nad Oslavou, když podporoval nepřátele jejího majitele Lacka z Kravař, a udržel ji až do r. 1408. V r. 1403 se podařilo markraběti Joštovi získat jej na svou a královu stranu. V r. 1404 ubránil Jan Sokol statečně spolu s Hynkem Jevišovickým z Kunštátu obležené Znojmo proti silnějšímu vojsku uherského krále Zikmunda a rakouského vévody Albrechta IV. V r. 1407 dobyl nočním útokem pohraniční město Lávu a podnikal z něho nájezdy do okolí. Poručníkovi rakouského vévody Albrechta V. Leopoldovi, který město oblehl, je vydal teprve za výkupné 23 000 dukátů pro markraběte Jošta. Po zahájení války Polska a Litvy proti řádu německých rytířů v r. 1409 vstoupil podobně jako Jan Žižka z Trocnova do vojska polského krále Vladislava II. Jagellonského a zajišťoval mu nábor dalších českých a moravských námezdních vojáků pro boj s řádem. 15. července 1410 se pak zúčastnil významné bitvy u Grunwaldu, která podlomila moc řádu. Jako oblíbenec krále Vladislava byl za bitvy v jeho tělesné družině. Po čase byl pověřen obranou nově dobytého hradu Radzina, avšak ještě v r. 1410 zemřel.
Po Sokolově smrti se ujal Lamberka jeho bratr Vaněk, stejně známý z loupeživých výprav, směřujících až do Čech a Slezska. Sokolovi synové Mikuláš a Jaroslav byli z příkazu polského krále Vladislava II. vychováváni v Krakově. Oba se účastnili husitských tažení a Mikuláš, někdejší hejtman sirotků, byl iniciátorem přivolání Jana Jiskry z Brandýsa na Slovensko. Baňkovo zboží († 1420) bylo prodáno, zčásti ještě za jeho života, jiným rodům; nějaký majetek prodal v Březníku rovněž Mikuláš Sokol z Lamberka (druhou část Březníku vlastnili Náchodští). Za sporu Jana Komorovského z Komorovic a Březníka s Matějem z Náchoda o Lamberk vyzval v r. 1459 Matěj Komorovského, aby dokázal své právo, které si osoboval na zboží zbořeného hradu Lamberka. To znamená, že Lamberk zanikl před r. 1459. Zbožím tehdy disponoval český král, který se ve sporu postavil na stranu Matěje z Náchoda. Lamberk byl asi rozbořen moravskými stavy po husitských válkách ve 40. letech 15. století jako svobodný hrad. Po vystřídání dalších majitelů připadl r. 1560 lamberský statek náměšťskému velkostatku.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář