Jdi na obsah Jdi na menu
 


Upíří princezny

http://img.ahaonline.cz/img/18/article/1066379_upiri-upir-tajemno.jpg

 

Upíří princezny, nejsou nic jiného než ženský protějšek mužských upírů. Jsou jen mnohem záludnější a nebezpečnější. Nejznámější z nich je asi Eleonora Amálie - hraběnka z Českého Krumlova

 

Eleonora Amálie

O upírech toho bylo napsáno už mnoho. Vzpomeňme jen, kolik filmů bylo natočeno o Drákulovi. Není to však tak dávno, co se v českém Krumlově nalezly hroby, které do tohoto obrovského vědra pomluv a mýtů hodily i kněžnu Eleonoru, které se začalo říkat „upírská princezna“…

Kněžna Eleonora Amálie von Schwarzenberg se narodila 20. června 1682 v Mělníku jako v pořadí třinácté a zároveň poslední dítě Ferdinanda Augusta Lobkowitzce, barokního šlechtice. V roce 1810 se stala vychovatelkou potomků své zesnulé švagrové Pavlíny ze Schwarzenbergu. O šest let později však umírá i její sestra Marie Karolína a Eleonora přebírá výchovu i jejich dětí. V době, kdy byla ještě neprovdanou šlechtičnou, měla příjem ze dvou dámských šlechtických nadací: Nadačního ústavu šlechtičen v Essenu a Savojského domu šlechtičen ve Vídni, což jí zajišťovalo potřebnou životní úroveň. O dětství a dospívání nemají historici téměř žádné informace. Zachovaly se pouze deníky, které popisují poslední třetinu jejího života. Tu strávila v manželském sňatku s Adamem Františkem, který v roce 1719 zdědil po své tetě Marii Arnoštce rozsáhlý Eggenberským majetek a krumlovské vévodství. O třináct let později však vlivný šlechtic umírá a správkyní majetku se stává jeho choť Eleonora Amálie.

1

Tento důležitý milník v životě této bohaté kněžny byl možná jedním z důvodů, proč se stala terčem pomluv. Jako vlivná žena byla veřejnosti velmi známá a to se často stává úrodným polem pro různé pověry a mýty. Aby toho nebylo dost, při výkopových pracích v Českém Krumlově nalezli pracovníci záhadné pohřebiště. Mezi ostatky se totiž nacházely tři kostry, které na sobě nesly znaky protiupírského rituálu: v ústech kamen, probodnutý hrudník a hlava oddělena od trupu. Všichni nebožtíci zemřeli mezi léty 1730 až 1740. A právě 18. století je dobou vampyrismem zcela zahlcenou. Objevují se pochybní vědci s ještě pochybnějšími teoriemi, hony na upíry jsou na denním pořádku. Navíc se veřejnost dozvídá o dvou zdokumentovaných útocích upíra. V prvním případě figuruje Srb Peter Plogojović, který zemřel v roce 1721. V hrobě však prý dostává hlad a proto se vydává na lov. K svačině si dává své sousedy. Druhým je také Srb Arnol taktéž sousedy. Olej do ohně přilévá i tehdejší velmi známý a uznávaný francouzský teolog Antoine Augustin Calmet, který oběma příběhům věří. Z celé hysterie je nešťastná i samotná Marie Terezie, proto posílá svého osobního lékaře Gerharda van Swietana, aby celou situaci důkladně vyšetřil. Ten nakonec prohlašuje, že žádní upíři neexistují. Marie Terezie má konečně pádný důvod, aby vydala nařízení o zákazu otevírání hrobů a znesvěcování těl. Tím končí tuto nesmyslnou hysterii, která hýbala celou habsburskou monarchií.

3Lidé si však všimli na kněžně Eleonoře i další znepokojivou a ještě více nezvyklou věc. Během manželství s Adamem Františkem porodila dceru Marii Annu. Poté se však pokoušela znovu otěhotnět. Prodělala dva potraty a dědice Josefa Adama porodila až po čtyřicítce, což se zdálo lidem přinejmenším divné. Především v podhradí se šířily ty nejzákeřnější pomluvy o spojení s ďáblem nebo o tom, že Eleonora je upíří princezna. Její velkou oblibou byly hony a obdobné společenské akce, kde se setkávala tehdejší společenská elita. Byla výbornou střelkyní, což dokazují i četné trofeje na zámcích Hluboká a Vimperk. Zásadně však nestřílela vlky. Věřila totiž legendě o zakladatelích Říma Romulovi a Removi, kteří byli odkojeni vlčím mlékem. To podle pověry zvyšovalo plodnost, a proto chovala Eleonora Amálie na zámku v Českém Krumlově smečku vlků, aby mohla pít jejich mléko. To však nebylo příliš šťastné, protože lidé spojovali vlky se samotným ďáblem.

Otázky nakonec vyvolala i samotná smrt kněžny. Ta umírá krátce po porodu syna v roce 1741. Její pomalá smrt vzbudila podezření, že se sama stala obětí upíra. Po pitvě se však ukázalo, že měla nádor v oblasti malé pánve a metastáze až v plících. To zapříčinilo obrovské kolikové bolesti, chudokrevnost a obrovský pokles váhy. Markantní zájem lékařů o mrtvolu však vyvolává další dohady, což nejspíše zapříčilo i to, že Eleonora není pohřbena ve Vídni vedle svého manžela. Její ostatky byly uloženy v kapli sv. Jana Nepomuckého při kostele sv. Víta v Českém Krumlově.  Na žulovém náhrobku je vytesána knížecí koruna, lebka se zkříženými hnáty a nápis: HIER LIGET DIE ARME SÜNDERIN ELEONORA. BITTET FUR SIE. OBIJT DIE 5. MAJI A. 1741. („Zde leží ubohá hříšnice Eleonora. Modlete se za ni.“). Mimochodem v kapli je uloženo i srdce jejího mrtvého manžela. Tělo jak již bylo zmíněno, pochovali ve Vídni. Kamerový výzkum na hrobce Eleonory však nenašel nic výjimečného. Jednalo se o zcela klasický způsob pohřbívání, jež se praktikoval v 18. století. Na motivy životního příběhu kněžny byl natočen rakouský dokument: Kněžka upír, v kterém se dokonce tvrdí, že právě ona byla původní předlohou románu „Dracula" Brama Stokera. zdroj

Video dokument

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář