Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Moje setkání s duchy - aneb realističtěji to už nejde!

 

 

 

Toto místo by mělo sloužit k povídkám o vašich záhadnáých setkání s duchy, či tajemnem. Napište příběh do komentářů a poté bude přidán sem na stránky!!!

Začnu já (Admin) se svými setkáními.

(následující fota jsou ilustrační)

Dům, který vlastně nikdy nebyl!

 

Byl jsem tak v 4. - 5. třídě. Byl jsem společně se svou třídou a paní učitelkou na exkurzi "Poznej své město", při kterém jsme procházeli památky našeho města a dostávalo se nám k tomu náležitého výkladu. Inu po čase jsme zamířili k místnímu klášteru a jeho kostelu. Ještě jsme ani nedošli a naše pohledy spočinuly na staré roubené stavbě. Její obvodové zdivo sice drželo, pokryté však bylo bílým popelem a střecha byla prohořelá. Jak to tak bývá - děti jsou zvědavé a tak jsme nahlíželi do domu. A abychom lépe viděli. museli jsme se tu a tam opřít o okení parapet apod.

Po čase jsem si na tuto příhodu vzpoměl a začal o ní mluvit se svýými spolužáky. Když na mě podivně pokukovali, zjistil jsem, že vůbec neví o čem mluvím a tuto příhodu si nepamatují. Pokrčil jsem nad tím rameny a šel se zeptat učitelky. Když ale i ona nevěděla o čem je řeč, začalo mi to celé být trochu podívné. Začal jsem tedy pátrat. Ptal se místních lidí, pamětníků, v místním muzeu, historiků ... To co jsem zjistil se mě drží do dnešního dne. NIKDY na tom místě, které jsem poisoval, ŽÁDNÝ takový dům nebyl a ani v těch místech nehořelo!

Viděl jsem snad něco, co se stalo dávno před tím? V 15. století byl u nás ve městě obrovský požár. Uhořel tam snad někdo a dával mi o tom vědět? - Pravda je, že jsem do těchto míst zavítal ještě několikrát i při svém pátrání, ale zjevení domu se neopakovalo.

 

Duch utopené?

 

Tento  příběh je trošku mladší než ten předešlý. Váže se k mému pobytu na vysoké škole. Od vlakového nádraží ke kolejím se dalo jít dvěma cestami. Delší a nepěknou přes město. Druhou, kratší a hezčí, podél řeky. Cesta je lemována stromy po jedné a řekou a stromy po druhé straně. Zvláště v noci dokáže být dost děsivá. To co se stalo mě, ale nemělo nic společného s děsivou atmosférou. Jen jsem totiž vešel na tuto cestu, projel kolem mne ledový vítr. Otřásl jsem se, ale šel jsem dál. Najednou cítím, jak se do mé paže snaží někdo zavěsit. Vylekaně jsem se otočil, ale nikde nikdo. Nechal jsem pocit pocitem a šel jsem dál. A zase, ledová paže, co se zcela jasně snažila zavěsit do té mé. Byl jsem celý vylekaný. Po pár krocích pokusy přestaly a už jsem nnic necítil. Nutno podotknout, že se v řece, co vedla vedle utopilo již několik lidí. Jsou známy i případy, kdy lidé skočili z mostu a zabili se právě na tom místě, kde jsem cítil ledové dotyky. Byl to nějaký vzkaz ze záhrobí? Nebo jen moje fantazie?

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

zvláštní setkání

(patrik, 1. 11. 2015 21:23)

Nebudu zde psát podivně vypadající příběhy .
Dne 1.11.2015 jsem seděl doma se svou mamcou.podotýkám že je mi 26 let.
Byl jsem na návštěvě a okolo 20:15 kdy jsme si dali pivo po asi dvou locich se z ničeho nic svíčka která ležela nezapalena na parapetu odletěla asi metr vzduchem a rozbila se o zem.svíčka o váže cca 300g podle mého názoru se opravdu nemůže jen tak pohnout a tím chci jen tak říct že to co se děje mezi nebem a zemí nikdy nedokážeme určit

CO TO K SAKRU BYLO ?

(Anonymka, 26. 7. 2014 16:52)

Je mi 14 ... blbejch 14
Nejdriv teda na uvod chci rict ze jsem realista bez zadnych psychitskych zavad( ne blazen ) .
a od tohoto utery 22.7.2014 koukam na paranormalni jevy trosku jinak...
Bylo asi pul jedenacty. Hrala jsem hru. Mela jsem ma jednom okne ze dvou vytazeny zaluzile a hlavne bylo otevreny na ventylacku.
Babicka uz spala a ja mela uz spat taky.
Z niceho nic jsem uslysela cinkani sklenicek pod oknem . Deda tam ma pod rododendrony u oken basy piv.jako , by o ne nekdo zakopl.Lekla jsem se a spozornila.Rekla jsem si , jen blba kocka . Pak mi doslo , co jsem si to placla. Kocky ve tme vidi a v tu ranu neco třísklo do oken az se zaklepaly zaluzie. Utekla jsem na chodbu a cekala co se bude dit. Nic !! Vubec nic !! Vratila jsem se do pokoje a uklidnila jsem se... kontaktovala jsem snad vsechny kamosky a kamose , ze nevim co mam delat. Bylo 0:45 a chtelo se mi spat ! Hodne ...
Ale bala jsem se , ze kdyz zhasnu , bude to jeste horsi nez kdyz necham rozsviceno ... ale zhasla jsem. Uz jsem usinala a neco bouchlo do okna... zvedla jsem hlavu a v tu rano to uhodilo znovu...( zadny vetve !! ) rozsvitila jsem telefon .. lampicka byla dal, tu jsem rozsvitila az potom a nic.Bylo to jak v nepovedenym hororu...
Zavolal mi kamos CO SE DEJE ? Vsechno jsem mu rekla a zacal se bat semnou. Ale aspon jsem neco delala a nemusela jsem byt zaposlouchana do toho ticha a cekat kdy to prijde znovu. Kdyz jsem byla uz uklidnena , sla jsem do kuchyne , abych to zajedla. Ale zacalo mi tak hrozne piskat v usich , ze jsem musela jit pryc . Probudila jsem babicku a vsechno ji to rekla. Neverila mi. Jak jinak ..pry: okno je prilis vysoko, musel by se sem nekdo dostat po strese. To me vydesilo jeste vic. Nejakej magor nebo co ? Ze by lezl na stechu aby vydesil 14 letou ( asi paranoidni ) holku ? Nebo , to bylo neco co po zemi nechodi ? Babicka tam semnou usla a rano jsem nicemu nechtela verit az do vcerejska , kdy mi soused rekl ze se mu deje to same.

Re: CO TO K SAKRU BYLO ?

(Admin, 27. 7. 2014 23:15)

Z pohledu parapsychologie bych usuzoval ze se ina sropa prachsprost prizivila na Vasem vydesrni, verte mi ze kdybyste nad tim dokazala mavnout ripukou a treba usla u oblibene hudnlby - entita by se nemela ceho chytit pro jistotu dopotprucuji parapet a prah vysypat soli.

Re: Re: CO TO K SAKRU BYLO ?

(Anonymka, 31. 7. 2014 12:07)

Proc soli ? A co to mohlo byt ??

Re: Re: Re: CO TO K SAKRU BYLO ?

(Admin, 31. 7. 2014 19:35)

Omlouvam se za preklepy. Sul brani vsemu zkemu a je necista pri pekelne tvory. Mohl to byt klidne jen nejaky otisk, co se toula okolim

Re: Re: Re: Re: CO TO K SAKRU BYLO ?

(Anonymka, 24. 8. 2014 20:26)

Mam tu celkem 3 plakaty zesnuleho Michaela Jacksona. Muze to mit s tim nejakou spojitost ?! :o

Re: Re: CO TO K SAKRU BYLO ?

(jana kotlářová, 26. 4. 2015 14:15)

nauč se psát vůbec ti nerozumím píšeš jak tatar :D

Re: CO TO K SAKRU BYLO ?

(jana kotlářová, 16. 3. 2015 19:46)

neboj se nejsi na hlavu prostě se musí nějácí ti duši objevit jednou se mi stalo že mi v pokojíčku spadla panenka a někdo škrábalo na stěnu při tom na našem pozemku nikdo neumřel a máme nový dům nic nikdo nedělal .mně když bylo 4 tak mi umřel dědeček do teď si myslím že mně jenom tak mírně straší a

co to jako má bejt?

(denisa, 11. 4. 2015 15:27)

Dobrý den, omlouvám se za to, že už to tu píšu po 2., ale napíšu to znova.Jednou jsem šla chodbou(v noci)a byly otevřené dveře do kuchyně.Najednou se tam objevila malá holčička,která byla celá bílá a docela průhledná, ale moje malá sestra to být nemohla, spala.A ta holčička mi zamávala a zase zmizela.Dodnes mně nenapadá kdo by to mohl být. Byli u babičky a v noci jsem měla zvláštní sen .ASI přes 3 lety mi umřel děda a na silvestra 2013 babička. V tom snu byl duch mé babičky,jakoby mně před něčím varovala nebo mi dávala nějáké znamení.Dneska jsme seděli v obýváku a slyšeli jsme jak někdo chtěl otevřít vchodové dveře.Mamka se tam hned šla podívat a nikdo tam nebyl a nikdo z nás to udělat nemohl protože jsme všichni seděli v obýváku. A zloděj atd. to být taky nemohl protože tam máme schodiště a nestihl by ho sejít takže by jsme ho viděli. Jakoby to bylo nějáké varování nebo znamení. Prosím napište mi váš názor. Prosím a děkuji :)

.

Setkání s UFO

(Anonymka, 16. 2. 2015 7:48)

Předem se omlouvám, že tu chci zveřejnit příběh , který se duchů netýká , ale já už nevím kam se mám obrátit.
Není to můj příběh, ale mojí nejlepší kamarádky, která si z toho odnáší děsivé zážitky.
Ten den, když přišla do školy (nepamatuji si datum cca: říjen , listopad ,takže je to už skoro 4-5 měsíců. ) vůbec se semnou nebavila a byla plná takové strašně tíživé energie. Při konci školního vyučování , mi oznámila , že se jí v noci přihodily nepopsatelné situace a že mi je nemá jak dokázat. Mluvila o příšerným randálu nad jejich střechou, když ležela ve své posteli. Není to zvuk letadla ani auta, nebo jí to tak aspoň nepřišlo. Znám její pokoj, takže vím , že po levém boku její postele je takové střešní okénko a vedle okénka je zeď, která je naproti posteli. Snažila se mi popsat řadu světel červené a zelené barvy, které se přes okno náhle při randálu promítaly na té zdi. Problikávaly . Byla ve velké křeči, ale to snad bývá každý , když má pocit , že ho napadá ufo. Prostě jen civěla na zeď hemžící se světly. Pak to zmizelo. Stalo se to v 0:40. Snažila jsem se kontaktovat už všechny možné stránky, ale zatím marně.Tak se ptám , jestli by se to dalo případně nějak vysvětlit. Nemyslím si, že by si to vymyslela. Tahle holka nemá zapotřebí se zviditelňovat. Navíc při vyprávění se několikrát rozplakala , pod nátlakem strachu, že "TO" přijde znovu a že se (my je nazýváme mmozemšťané) pokusi dostat blíž. je přesvědčená , že se ve světě uskutečňuje unášení lidí bytostmi z jiné planety. Děkuji za případnou odpoveď

Re: Setkání s UFO

(jana kotlářová, 16. 3. 2015 19:19)

ahoj stalo se mi něco podobného ten zvuk neumím to moc popsat znělo to jak kdyby tam bylo sto hrnců a do nich někdo douchal paličkou taky jsem často viděla světla která se pohybovala ohromnou rychlostí asi týden před tím zjevením ve dne jsem viděla takové tečky stříbrné placaté se pohybovat na obloze a najednou jsou fuč upřímně jsem z toho vystrašená

Vyprávěl mi strom?

(Plch, 14. 11. 2014 2:53)

V jednom lese,kterým cesty nevedou a není žádný důvod k tomu,aby tudy někdo chodil,stojí poblíž sebe 3 staré duby.
Jsou to stromy hodně staré,s obvodem kmene přes 2 metry.
Jejich stáří si netroufnu odhadnout-několik staletí. Dostal jsem se k nim spíše náhodou,nějak jsem se v tom lese zamotal a trochu zabloudil a ještě ke všemu to byl takový podivný,dusný letní den.Slunce pálilo,ale vidět nebylo....
tak jsem se tam na chvíli o jeden z těch dubů opřel,objal ho a při tom mě napadlo,co ten strom za ta léta co tady stojí asi všechno viděl a zažil...ten kdyby mi o tom něco chtěl vyprávět. Nevím už,jak dlouho jsem tam u něj stál,
ale pojednou jsem v tom mrtvém tichu uslyšel zřetelně dusot koňských kopyt. To mě tedy dost překvapilo,cesta
žádná,hustý les,příkrá stráň a kůň tady? Rozhlédl jsem se
a najednou vidím vzhůru po stráni běžet nějakého muže.
Ale byl nějak podivně oblečen,měl na sobě jakýsi podivný
kabát,spíše jako pytel to vypadalo....a v ruce držel něco jako okovanou tyč.Než jsem se stačil rozhodnout,co udělám,proběhl těsně kolem mě,ani si mě nevšimnul. Pak jsem konečně uviděl toho koně,i s jezdcem,kteří zřejmě pronásledovali toho běžícího muže. Hnali se za ním kolem mě,právětak jako on,mi nevěnovali nejmenší pozornost,
ačkoliv jeli těsně kolem mě a museli mě vidět. Muže dohonili asi o 20 metrů dále. Ten se začal ohánět tou okovanou tyčí,ale jezdec mu jakousi krátkou zbraní rozťal
hlavu....Pak jsem asi měl nějaké "okno",nepamatuji se přesně,jak jsem se z toho lesa vymotal a nevím dodnes,co si o tom myslet. Jen podotýkám,že v tom není žádné alkoholové ani jiné opojení.Dost jsem o tom přemýšlel,co jsem tam vlastně viděl. Je jisté,že jsem tam neviděl žádné lidi z dnešní doby. Když jsem pozorně prohlížel to podivné místo,objevil jsem,že v terénu je dodnes patrná do příkré stráně kdysi zaříznutá cesta,pod vrstvou humusu s ušlapaným a místy kameny zpevněným
povrchem. Že by mi skutečně ten strom tehdy vyprávěl
nějaký dávno zapomenutý příběh,jehož byl svědkem?

Vyvolávání duchů a odezva

(Dana, 10. 11. 2014 23:53)

Před 20 lety mi umřel tatínek, se kterým jsem měla prima kamarádský vztah a nedokázala jsem se smířit s tím, že mně a mamku opustil tak náhle, a moc jsem si přála se s ním ještě jednou setkat a říci mu, že ho mám moc ráda a omluvit se mu za to, že jsem se občas nechovala zrovna tak, jak si přál. Zanedlouho poté jsem se v práci náhodně seznámila s paní, které zemřel manžel zhruba ve stejné době jako můj tatínek a která byla proslulá tím, že dokáže navázat kontakt se záhrobím, takže - i když jsem celkem racionální člověk, který věří spíše na různé druhy energií v přírodě, přesto jsem jí poprosila, aby mně naučila, jak naposledy navázat kontakt s tatínkem. Jsem celkem racionální člověk a moc jsem tomu nevěřila, ale už na první "schůzce" se mi podařilo NĚCO, nad čím mi zůstával rozum stát - prostřednictvím kyvadla a půlkruhu s abecedou se mi podařilo vyvolat ducha (troufám si i tvrdit, že to byl můj tatínek, protože když jsem mu kladla otázky, na které jsme znali odpověď jen my dva, odpovědi souhlasily, i když byly občas trochu zmatené a někdy dokonce ve verších). Pak nastal okamžik, kdy mě spolupracovnice varovala, abych se nesnažila vyvolávat duchy, protože jsou "MOSTY" napadeny zlými silami, ale já jsem si byla jistá, že se mi nemůže nic stát, protože jsem s duchy komunikovala skoro každý den a navíc jsem tomu propadla natolik, že jsem začala zkoušet, co všechno dokážu, a to byl prostě průšvih (s duchy jsem komunikovala nikoli o půlnoci, jak je běžné ve filmech, ale kdykoli během dne). Zašla jsem tak daleko, že jsem vyvolávala duchy i přes varování mé kolegyně, a ten večer jsem prostě vyvolala "cosi", co jsem měla radši nechat spát, a místo toho jsem TO ještě pokoušela... Druhý den mi zvonil mobil ve 4 ráno, a když jsem ho rozespalá zvedla, byla to moje invalidní maminka, abych hned přijela k ní domů, že měla nehodu. Hned jsme za ní s manželem jeli, maminka ležela na koberci v ložnici se zlomeným obratlem, a když jsem se ptala, co se jí stalo, řekla mi, že to vůbec nechápe, že se v noci vzbudila a chtělo se jí na malou, takže opatrně o berlích procházela pokojem, a najednou dostala takovou herdu do zad, že ztratila rovnováhu, prolítla prosklenými dveřmi, pořezala si ucho a pochroumala páteř... Když jsem tuto situaci konzultovala s naším místním farářem, potvrdil, že jsem patrně vyvolala "něco zlého" , doporučil mi přestat pracovat s kyvadlem, ale i přesto mně tyto "jevy" občas provázejí (ze své pracovní pozice jsem fotila byt, kde zemřela maminčina dobrá kamarádka, a když jsem stáhla fotky do PC, byla jsem vyjevená z toho, co se vznášelo u stropu...)
Od té doby věřím, že skutečně existuje něco mezi nebem a zemí a mezi životem a smrtí, a musím říci, že mi to dost změnilo životní priority...

znamení

(denisa11, 22. 10. 2014 16:25)

Dobrý den jednou jsem šla chodbou(v noci)a byly otevřené dveře do kuchyně.Najednou se tam objevila malá holčička ale moje malá sestra to být nemohla spala.A ta holčička mi zamávala a zase zmizela.Dodnes mně nenapadá kdo by to mohl být. Teď jsme u babičky a v noci jsem mněla zvláštní sen .ASI přes 3 lety mi umřel děda a na silvestra 2013 babička. V tom snu byl duč má babičky,jakoby mně před něcím varovala nebo mi dávala něáké znamení.Dneska jsme seděli v obýváku a slyšeli jsme jak někdo ctěl otevřít vchodové dveře.Mamka se tam hned šla podívat a nikdo tam nebyl a nikdo z nás to udělat nemohl protože jsme všichni seděli v obýváku. A zloděj atd. to být taky nemohl protože tam máme schodiště a nestihl by ho sejít takže by jsme ho viděli. Jakoby to bylo něáké varování nebo znamení. Denisa 11let

Re: znamení

(denisa11, 22. 10. 2014 17:05)

omlouvám se za chyby.

Re: znamení

(denisa11, 23. 10. 2014 12:18)

ta holčička byla celá bílá.

Dum ktery nikdy nebyl

(Honza, 22. 11. 2013 22:45)

Shora uvedena povidka je doslova odpovidajici povidce z knihy Domy na retezech,stare vydani poze vknize slo o male nadrazi.

Re: Dum ktery nikdy nebyl

(Admin, 27. 7. 2014 23:21)

Dekuji za zajimavy podnet. PRECTU! nebot tento pribeh byl vlastne hybatelem k tomu ze jsem se zacal o tajemno zajimat

Duch dědečka

(Petra, 7. 3. 2014 1:29)

Je to už 15 let co jsme s holkama na táboře zkoušeli vyvolat ducha. Nevěděly jsme koho a tak mě napadl dědeček. Nikdy jsem neměla možnost ho poznat, ale do dnes se k němu upinaji me myšlenky. Nevím přesně co se tenkrát stalo, ale jedna z mých kamarádek byla zděšená tak jsme si šly lehnout. Neustále jsem se ptala " je tu se mnou? Vidí mě? Líbím se mu?" když v tom jsem měla pocit jako kdyby si někdo sedl vedle mě na kraj postele, ucitila jsem zvláštní pocit na tváři jakoby mě někdo hladil jen konecky prstů. Bála jsem se ale zároveň jsem věděla že nemám čeho... Roky utikaly a ja začínala věřit že se mi to jen zdálo. Až před 6 lety. Jeli jsme z diskotéky bohužel se stala nehoda a my se vybourali. Relativně se nikomu nic nestalo jen já měla zaklinenou hlavu mezi sedackou w sloupkem. Jak se z boku auto zmáčklo neměla jsem šanci se dostat ven. Kamarádi ani policisté nic nezmohli tak se čekalo na hasiče. Byla jsem hrozně zděšená. Kdyz jsem uslyšela septani " neboj se, z hluboka se nadechni a uvolni se, to zvládneme." a najednou vyndala jsem hlavu a vystoupila z auta po svých. Nikdo si to nedokazal vysvětlit. Vlastně tak nějak ani já ne. Pak mi mamka říkala jak moc svého tátu milovala a miluje a každou noc ho prosí aby na nás dával pozor. Nevím jak to opravdu je, možná na to existuje jiné vysvětlení. Ale takových setkání bylo více a většinou při nehodách jako kdy mě jako cyklistu srazilo auto...stejný hlas, stejný pocit, stejný konec...odejdu po svých s odreninou. Někdy si říkám, že to bude peklo až mě opustí....

Věřte, nevěřte ...

(Michal, 7. 1. 2014 7:44)

Přesto, že se považuji za racionálně uvažujícího, v nadpřirozeno nevěřícího člověka, přidám zkušenost, která se mi před několika měsíci stala. Už rok žiji a pracuji v hlavním městě Indonésie, Jakartě. V Indonésii na duchařinu věří každý a také každý vám odvypráví několik historek, které údajně sám zažil. Od "uvěřitelných" až po neuvěřitelné. Na dané téma jsem nikdy nevěřil a nikdy se jím nezaobíral. Strašidelným historkám jsem se smál a o jejich autorech si myslel svoje ... V polovině března jsem se probudil a ve vzdálenosti cca 1,5 od mé postele zahlédl postavu mladé dívky. Oblečena byla v bílé noční košili, sahající až na zem. Její husté, černé a kudrnaté vlasy padaly přes obličej, ale čistě jsem viděl pruh mezi vlasy a tedy oči, nos a pusu. Byla mírně předkloněna, ruce podél těla a koukala na mě. Nedovedu odhadnout časový rámec, ale odhaduji to na několik vteřin. Po krátké chvilce otočila lehce hlavu a pohlédla na dveře, které jsou situovány na pravé straně postele. Otočil jsem se tam také, nic jsem nezahlédl, ale ona mezitím zmizela. Vše jsem popsal mé indonéské hospodyni, která mi bez jakýchkoli emocí řekla, že se jedná o nejčastěji se vyskytujícího ducha na území Indonésie. Nazývají ji Kuntilanak a symbolizuje dívku, která tragicky zemřela při těhotenství nebo při porodu. Někdy je zlá, někdy není. Legenda říká, že prochází mezi domy a zastaví se tam, kde ji někdo zaujme. Předpokládám, že jako běloch (místní říkají bule) jsem byl důvodem zájmu. Na doporučení hospodyně jsem pozval do domu šamana, který předem nebyl o detailech informován. Procházel v domě místnost po místnosti, brumlal, rozhazoval sůl a v každé místnosti se pomodlil. Když přišel do mé ložnice, sedl si na zem a po několika vteřinách se začal chychotat a mluvit jako náctiletá dívka. Bylo to dost strašidelné. Po několika minutách se zvedl a řekl, že se nemusím bát, že dívku vyprovodil a dům "uzamkl".

Po několika nocích, při kterých mi do smíchu opravdu nebylo a při každém prasknutí nebo vrznutí jsem nervózně čekal co bude, mě vzbudilo skřípění garážových vrat. Když jsem sešel dolů, byly řádně zavřené a zajištěné. Hrozné období ... V noci poté mě probudil tlak na hrudi. Nemohl jsem se nadechnout, nemohl jsem se pohnout, nemohl jsem otevřít oči. Cítil jsem, že jsem vzhůru, ale nemohl jsem nic. Nezaregistroval jsem žádný zvuk, jen proud vzduchu po obou stranách krku. Po chvilce to přešlo a já už nedokázal znovu usnout. Popsal jsem další zkušenost hospodyni, která se zděsila a řekla, že se do mě snažil "vstoupit" duch či podobná entita. Když přišel šaman podruhé, našel v mé ložnici znovu postavu již zmíněné dívky, která se mě údajně snažila ochránit před druhým nálezem, před velkým silným duchem. Podle šamana se jedná o ducha nedávno a tragicky zemřelého muže, který se snažil najít cestu. Několik týdnů jsem nemohl spát ve tmě a připadal jsem si jako cvok. Dnes, téměř po 8 měsících jsem v pořádku, ale tehdy jsem téměř potřeboval pleny ... Od té doby jsem nic podobného nezažil, ale lidé kolem mě ano ...

Nikoho nehodlám přesvědčovat o pravdivosti mého zážitku. Kdo nechce, věřit nemusí. V případě dotazů, jsem připraven na diskusi na michal.burda@seznam.cz